kava

Všechno, co jste chtěli vědět o kávě

V tomto článku se podíváme trochu víc na zoubek jednomu z nejoblíbenějších nápojů na světě. Tím nápojem je káva. Jak vzniká instantní káva? A kde roste kávovník? Jaká je vlastně historie kávy? To vše a mnohem víc se dozvíte v tomto článku.

Výroba instantní kávy

Káva je v současné době extrémně oblíbeným nápojem. Je to jak díky její chuti, tak díky obsahu kofeinu. Její příprava může být pro někoho poměrně zdlouhavá a tak se na trhu objevila instatní káva. Někteří ji nepovažují za kávu. Je to jako u milovníků rumu, někteří například zase nemají moc v lásce sladký Bumbu rum. Instantní káva se vyrábí z pražené mleté kávy. Výroba začíná tím, že je káva uvařena a poté následuje odpaření velkého podílu vody. Výsledkem je velmi koncentrovaná káva, která se dále zpracovává na instantní buď metodou sušení rozprašováním (sprejováním) nebo sušení mražením. Obě metody mají za cíl jediné – maximální zachování aroma.

Během sušení sprejováním se kávový koncentrát společně s horkým vzduchem vhání do vysoké věže. Díky horkému vzduchu se voda vypaří a zůstane pouze sušený kávový extrakt (prášek). Tato technologie je rychlá a jednoduchá. Pozitivní je vzhled kávy i lepší rozpustnost.

Při sušení mražením se kávový koncentrát zmrazí na teploty kolem -40°C, potom se rozemele a led je následně odstraněn sublimací (sublimace je, jak známe z chemie, přímý přechod látky z tuhého skupenství do skupenství plynného). Získáme tak kávu typického krystalkovitého tvaru. Tato metoda je podstatně nákladnější a náročnější, avšak odměnou je zachování tolik ceněného aroma.

Kávovník

Kávovník je stálezelený polotropický keř, původem z horských lesů Etiopie. Nyní je rozšířen ve všech oblastech tropů, kam se dostal jako významná potravinářská plodina. Pěstuje se v Brazílii, Africe, na Madagaskaru, na ostrově Cejlon, v Indii a Vietnamu.

Vyžaduje teplé a vlhké podnebí se stálými teplotami mezi 18-22 °C. Rod Coffea zahrnuje kolem 50 druhů, z nichž pouze kávovník arabský se svými odrůdami a dále kávovník robusta a liberijský se pěstují v průmyslovém měřítku. Keříky kávovníku se předpěstují v bavlněných obalech a po dosažení výšky cca 30 až 50 cm jsou pak vysazovány na plantážích, především na slabě kyselých, hlinitých pískách. Kvetou bílými voňavými a jasmínu podobnými květy, jež se rychle mění v zárodky plodů. První úrodu dává po dvou nebo třech letech růstu.

Plod je bobule velikosti 10 krát 5 mm se dvěma plochými semeny. Oplodí je ve zralosti jasně červené barvy, existují také rostliny se žlutým oplodím. Plody zrají 9 -–14 měsíců po odkvětu, na rostlině mohou růst květy i plody současně.

Jeden keř rodí ročně zhruba dva a půl kilogramů zelených bobulí, ze kterých se získá po upražení necelý půl kilogram kávy. Je to tedy méně výnosné, než třeba pěstování čajovníku. Třeba takový čaj gunpowder vydělá mnohem víc.

Historie kávy

Historie kávy byla zaznamenána znovu až v devátém století. V té době byly kávové boby k dostání pouze v Etiopii. Populární legenda připisuje jejich objevení bájnému pasákovi koz, který se jmenoval Kaldi. Ten si všiml, že kozy, které se pásli na kávovníku byly čilejší a v noci pak méně spaly. Zkusil sníst několik plodů a zažil stejné osvěžení a povzbuzení jako kozy. Nejstarší literární zmínky o kávě se nacházejí v práci perského lékaře al-Raziho z 9tého století. V roce 1587 byla vydána práce Malaye Jaziri, která pojednává o historii a právních omezeních s kávou spojených. Práce se jmenuje „Undat al safwa fi hill al-gahwa“.

Mluví o šejkovi Jamal-al-Din al -Dhabhani, muftím z Adenu, který si jako první zvykl pravidelně pít kávu v roce 1454. V 15. století si jemenští súfisté zvykli popíjet kávu během modliteb, aby neusnuli. V 16. století bylo pití kávy zaznamenáno evropským vyslancem v Egyptě a v této době se také běžně začala používat na Blízkém Východě. Z počátku byla káva v Evropě známá jako arabské víno, a to přibližně od počátku 17. století. Poté co otomanští Turci odtáhli od hradeb nedobyté Vídně, bylo mnoho pytlíků kávy nalezeno mezi jejich zavazadly. Evropané nevěděli, co mají s kávovými boby dělat, protože je neznali. A tak Polák Franz George Kolschitzky, který pracoval pro Turky nabídl, že si je vezme a naučí Vídeňany vařit kávu. Tak byla otevřena první kavárna v západním světě ve Vídni. A káva konečně odstartovala svou zlatou éru. V Británii byly první kavárny otevřeny v Londýně v roce 1652 v St. Michael´s Alley v Cornhillu. Staly se brzy populárními a hrály důležitou úlohu ve společenském životě 17. a 18. století.

V současné době je na trhu nespočet káv. Nejoblíbenější je samozřejmě klasická arabika, která vítězí nad robustou díky chuti a menšímu obsahu kofeinu. Ale existují i vyjímky. Například nejsilnější káva na světě Black Insomnia je vlastně směs robusty a arabiky.